Aktivní či pasivní investování?

Kdykoli se diskutuje o aktivních nebo pasivních investicích, může se to poměrně rychle proměnit ve vášnivou debatu, protože investoři a správci majetku mají tendenci upřednostňovat jednu silnou strategii před druhou.

Pochopení rozdílu

Pokud jste pasivní investor, investujete dlouhodobě. Pasivní investoři omezují množství nákupů a prodejů ve svých portfoliích, což z této techniky dělá nákladově velmi efektivní způsob investování. Strategie vyžaduje mentalitu "kup a drž". To znamená umění odolat pokušení reagovat nebo předvídat každý budoucí pohyb akciového trhu.

Prvním příkladem pasivního přístupu je nákup indexového fondu, který sleduje jeden z hlavních indexů, jako je například S&P 500 nebo Dow Jones. Kdykoli tyto indexy změní své složky, indexové fondy (ETF), které je sledují, automaticky změní své podíly prodejem akcií, které index opouštějí, a nákupem akcií, které se stávají jeho součástí. Proto je tak velkou událostí, když se společnost stane dostatečně velkou na to, aby byla zařazena do některého z hlavních indexů: zaručuje to, že se akcie stane základním majetkem tisíců velkých fondů.

Pokud vlastníte malé části tisíců akcií, získáváte své výnosy jednoduše tím, že se podílíte na vzestupné trajektorii zisků společností v čase prostřednictvím globálního akciového trhu. Úspěšní pasivní investoři sledují dlouhodobý výnos a ignorují krátkodobé neúspěchy, dokonce i akutní krize.

Aktivní investování, jak už název napovídá, vyžaduje aktivní přístup a roli správce portfolia. Cílem takovéto správy peněz je překonat průměrné výnosy akciového trhu a vytěžit maximum z krátkodobých výkyvů cen. Vyžaduje to mnohem hlubší analýzu a znalosti potřebné k tomu, abyste věděli, kdy nakoupit či prodat určitou akcii, dluhopis nebo jiné aktivum. Portfolio manažer obvykle dohlíží na tým analytiků, kteří se zabývají kvalitativními a kvantitativními faktory a poté se podívají do „křišťálové koule“, aby se pokusili určit, kde a kdy se cena změní.

Aktivní investování vyžaduje důvěru v to, že ten, kdo investuje v rámci portfolia, bude přesně vědět, kdy nakoupit nebo prodat. Úspěšné aktivní řízení investic tak vyžaduje mít častěji pravdu než se mýlit.

Která strategie vydělá víc?

Která z těchto strategií přináší investorům více peněz? Člověk by si myslel, že schopnosti profesionálního správce peněz předčí základní indexový fond. Ale ono to tak není. Pokud se podíváte historicky na celkové výsledky výkonnosti portfolií, pro většinu investorů je nejlepší pasivní investování. Studie za studií, která jsou prováděná již po několik desetiletí ukazují, že výsledky aktivních správců jsou z velké části neuspokojivé. Ve skutečnosti si jen malé procento aktivně spravovaných podílových fondů vede lépe než pasivní indexové fondy. Všechny tyto studie, které mají ukázat, že pasivní investování je lepší než aktivní, však mohou zjednodušovat něco co je mnohem složitějšího, a to, protože aktivní a pasivní strategie jsou jen dvě strany téže mince. Obě strategie existují z určitého důvodu a mnoho profesionálů je kombinuje.

Skvělým příkladem je odvětví hedgeových fondů. Manažeři hedgeových fondů jsou známí svou intenzivní citlivostí na sebemenší změny cen aktiv. Hedgeové fondy se obvykle tradičním investicím vyhýbají, nicméně podle dostupných statistik investovali manažeři hedgeových fondů v loňském roce do indexových fondů přibližně 50 miliard dolarů. Přitom před deseti lety držely hedgeové fondy v pasivních fondech pouze 12 miliard dolarů. Je zřejmé, že existují dobré důvody, proč i ti nejagresivnější aktivní správci aktiv volí pasivní investice.

PASIVNÍ INVESTOVÁNÍ

Některé z klíčových výhod pasivního investování jsou:

• Ultra nízké poplatky – nikdo nevybírá akcie, takže dohled je mnohem levnější. Pasivní fondy jednoduše sledují index, který používají jako svůj benchmark.
• Transparentnost – vždy je jasné, jaká aktiva jsou v indexovém fondu.
• Daňová efektivita – strategie "kup a drž" obvykle nevede k masivním kapitálovým ziskům určeným k danění v příslušném roce.

Zastánci aktivního investování by ovšem řekli, že pasivní strategie mají tyto slabiny:

• Příliš omezené – pasivní fondy jsou omezeny na konkrétní index nebo předem určený soubor investic s velmi malou variabilitou. Investoři jsou tak tedy vázáni na tyto investice bez ohledu na to, co se děje na trhu.
• Malé výnosy – podle definice pasivní fondy v podstatě nikdy neporazí trh, a to ani v době krize, protože jejich podíly aktiv jsou uzamčeny dle příslušného indexu, tak aby sledovaly trh. Někdy může pasivní fond o něco málo překonat trh, ale nikdy nedosáhne velkých výnosů, po jakých touží aktivní manažeři, pokud se nebude dařit samotnému trhu. Aktivní manažeři naopak mohou přinést větší výnosy (viz níže), i když ty jsou spojeny s větším rizikem.

AKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ

Výhody aktivního investování:

• Flexibilita – správci aktiv nemusí sledovat konkrétní index Mohou nakupovat "surové diamanty", o kterých se domnívají, že je našli.
• Zajištění – manažeři aktivních fondů mohou také zajistit své „sázky na výhru“ pomocí různých technik, jako jsou krátké prodeje nebo prodejní opce, a jsou schopni opustit konkrétní akcie nebo sektory, když se rizika stanou příliš velké. Manažeři pasivních fondů se drží indexových akcií, které sledují, bez ohledu na to, jak se jim daří.
• Daňový managment – i když by tato strategie mohla spustit nutnost danění kapitálových zisků, poradci mohou přizpůsobit strategie správy daní individuálním investorům, například prodejem ztrátových investic, tak aby kompenzovali daně z dalších jiných velkých výnosů.

Aktivní strategie mají ovšem tyto nedostatky:

• Velmi drahé – dle studií se uvádí průměrný nákladový poměr aktivně spravovaného akciového fondu ve výši 1,4 %, zatímco průměrný pasivní akciový fond má pouze 0,6 %. Poplatky jsou vyšší, protože vše, co nakupuje aktiva a prodává, vyvolává transakční náklady, nemluvě o tom, že v tom platíte i poplatky výzkumného analytického týmu který vybírá vhodná aktiva. Všechny tyto poplatky za desítky let investování mohou značně snížit celkové výnosy.
• Aktivní riziko – správci aktiv mohou volně nakupovat jakékoli investice, o nichž si myslí, že přinesou vysoké výnosy, což je skvělé, když mají analytici pravdu, ale hrozné, když se mýlí.

Strategická rozhodnutí

Mnoho investičních poradců se domnívá, že nejlepší strategií je kombinace aktivního a pasivního stylu a říkají, že pasivní versus aktivní správa nemusí být volbou buď, anebo. Upřednostňují pasivní investování, ale kombinací obou se může dále diverzifikovat portfolio a pomoci toho lépe řídit celkové riziko.

Například pro klienty, kteří mají velké hotovostní pozice, je možnost využít aktivního investování a vyhledávání příležitosti k jejich stávajícím investicím do ETF ve chvíli, když trh výrazně poklesne. Pro klienty, kteří již čerpají rentu, a kterým jde spíše o příjem, může strategie aktivního výběru konkrétních akcií pomoci v růstu dividend, a to i při zachování strategie "kup a drž".

K finančnímu plánování je nutno přistupovat každopádně vždy na základě jasných a konkrétních cílů. Opřít se především o dlouhodobé pasivní investiční strategie, nikoli o výběr jednotlivých akcií je určitě dobrý základ. Nezáleží ovšem jen na výnosu, ale především na výnosu upraveném o riziko. Pak aktivní kontrola množství peněz, které se investují dle daných cílů do určitých odvětví nebo dokonce konkrétních společností, když se podmínky na trhu rychle mění, může klienta skutečně ochránit.

Pro většinu lidí je pro aktivní i pasivní investování vždy správný čas a místo v průběhu celého života, od spoření až po velké milníky, jako je odchod do důchodu. Mnoho poradců proto zůstává u kombinace obou způsobů investování – navzdory nevýhodám, které každý ze způsobů přináší.

I naše poradenská společnost je připravena sestavit pro Vás vhodnou strategii dle Vašich cílů s využitím vhodných tržních nástrojů, jakou jsou akcie, dluhopisy, ETF, OPF, FKI či komodity a nemovitosti. Stačí se s námi jen spojit a domluvit si první nezávaznou konzultaci. Těšíme se na Vás.